Through the gaps
A 20-year campaign of scientific fraud says as much about the research community as it does about the perpetrator. The system that allowed such deception to continue must be reformed.
Phase Change Memory-Based "Moneta" System Points to the Future of Computer Storage
A University of California, San Diego faculty-student team is about to demonstrate a first-of-its kind, phase-change memory solid state storage device that provides performance thousands of times faster than a conventional hard drive and up to seven times faster than current state-of-the-art solid-state drives (SSDs).
Picking Up the Pieces at Ravaged Tohoku University
Four months after the earthquake and tsunami disaster, Tohoku researchers are finding new meaning in their work. Science 333 (2011) 153.
Education, The PhD factory
The world is producing more PhDs than ever before. Is it time to stop? Nature 472, 276-279 (2011)
27. 7. 2011
Materiály s negativným Poissonovým koeficientem
Už jste někdy přemýšleli, proč je korek tak vhodným materiálem pro výrobu zátky vína? Jsou to právě unikátní mechanické vlastnosti korku (nebudeme se zabývat vlivem na víno, tomu totiž nerozumím), které lze reprezentovat v podobě Poissonova koeficientu ν, který je u korku blízký nule. Jak říkala moje učitelka matematiky na vysoké škole "nula to je ďáblovo číslo" a u korku to platí v tom dobrém slova smyslu. Podíváme se jak některé materiály dokáží naprosto unikátně měnit svůj tvar pod napětím v tahu nebo tlaku. Materiály s negativním ν se v češtině označují jako auxetické materiály z anglického "auxetic", které je řeckého původu a znamená vzrůst, nebo něco co má tendenci růst. Nejčastěji negativní ν vykazují různé pěny, nebo např. papír. Jak uvidíme dále, ν je technologicky velice důležitý parametr.
12. 7. 2011
"Stonožka" od IBM
www.sciencephoto.com |
www.nature.com |
Millipede od IBM, neboli "stonožka" byla navržena jako nový typ netěkavé (beznapěťové) paměti (tj. takové paměťové prvky, které si uchovávají informace i po vypnutí proudu). Idea na tento typ pevnolátkové paměti pochází z 90. let minulého století z laboratoří IBM v Zurichu. Jedná se o zajímavý koncept paměti založené na nanoindentaci materiálu pomocí hrotu s nanometrovým rozlišením (< 20 nm). Původně byla "stonožka" zamýšlena jako konkurence pro magnetické paměti jako jsou pevné disky, kde se očekávaly kratší časy zápisu a nativní kompatibilita s CMOS technologií. Na druhé straně IBM paměť nepředstavuje vážnou konkurenci pro velmi rychlé DRAM paměti, které jsou i pro jiné alternativní technologie (paměti s fázovým přechodem, paměti s vysoce mobilními ionty, NAND, NOR, magnetické paměti...), stále těžkým a rychlým soupeřem (rychlejší je SRAM, která je také dražší). Ve všech těchto paměťových prvcích patří IBM na první místa v oblasti výzkumu a vývoje. My se, ale budeme zabývat právě "stonožkou" jejíž koncept v sobě nese jistou krásu. První prototyp paměti na bázi hrotů byl představen v roce 2005 a očekávalo se, že v roce 2007 bude komerčně dostupná na trhu. Tento cíl se IBM zatím nedaří plnit. Hlavními nedostatky jak uvidíme dále jsou vysoké teploty operace (tj. vyšší spotřeba energie), nižší rychlost čtení a opotřebení hrotů.
1. 7. 2011
Kde se bere monokrystalický křemík? Tažení monokrystalů křemíku Czochralského metodou
Obr. 1. Ukázka finálního ingotu monokrystalu křemíku. Převzato z http://www.gauss-centre.eu/science/czochralski. |