Optimalizováno pro FF, operu a chrome.

Through the gaps

A 20-year campaign of scientific fraud says as much about the research community as it does about the perpetrator. The system that allowed such deception to continue must be reformed.

Phase Change Memory-Based "Moneta" System Points to the Future of Computer Storage

A University of California, San Diego faculty-student team is about to demonstrate a first-of-its kind, phase-change memory solid state storage device that provides performance thousands of times faster than a conventional hard drive and up to seven times faster than current state-of-the-art solid-state drives (SSDs).

Picking Up the Pieces at Ravaged Tohoku University

Four months after the earthquake and tsunami disaster, Tohoku researchers are finding new meaning in their work. Science 333 (2011) 153.

Education, The PhD factory

The world is producing more PhDs than ever before. Is it time to stop? Nature 472, 276-279 (2011)

The Most Highly Cited Paper in Publishing History

Protein Determination by Oliver H. Lowry.

27. 7. 2011

Materiály s negativným Poissonovým koeficientem

Už jste někdy přemýšleli, proč je korek tak vhodným materiálem pro výrobu zátky vína? Jsou to právě unikátní mechanické vlastnosti korku (nebudeme se zabývat vlivem na víno, tomu totiž nerozumím), které lze reprezentovat v podobě Poissonova koeficientu ν, který je u korku blízký nule. Jak říkala moje učitelka matematiky na vysoké škole "nula to je ďáblovo číslo" a u korku to platí v tom dobrém slova smyslu. Podíváme se jak některé materiály dokáží naprosto unikátně měnit svůj tvar pod napětím v tahu nebo tlaku. Materiály s negativním ν se v češtině označují jako auxetické materiály z anglického "auxetic", které je řeckého původu a znamená vzrůst, nebo něco co má tendenci růst. Nejčastěji negativní ν vykazují různé pěny, nebo např. papír. Jak uvidíme dále, ν je technologicky velice důležitý parametr.

12. 7. 2011

"Stonožka" od IBM

www.sciencephoto.com
www.nature.com
Millipede od IBM, neboli "stonožka" byla navržena jako nový typ netěkavé (beznapěťové) paměti  (tj. takové paměťové prvky, které si uchovávají informace i po vypnutí proudu). Idea na tento typ pevnolátkové paměti pochází z 90. let minulého století z laboratoří IBM v Zurichu. Jedná se o zajímavý koncept paměti založené na nanoindentaci materiálu pomocí hrotu s nanometrovým rozlišením (< 20 nm). Původně byla "stonožka" zamýšlena jako konkurence pro magnetické paměti jako jsou pevné disky, kde se očekávaly kratší časy zápisu a nativní kompatibilita s CMOS technologií. Na druhé straně IBM paměť nepředstavuje vážnou konkurenci pro velmi rychlé DRAM paměti, které jsou i pro jiné alternativní technologie (paměti s fázovým přechodem, paměti s vysoce mobilními ionty, NAND, NOR, magnetické paměti...), stále těžkým a rychlým soupeřem (rychlejší je SRAM, která je také dražší). Ve všech těchto paměťových prvcích patří IBM na první místa v oblasti výzkumu a vývoje. My se, ale budeme zabývat právě "stonožkou" jejíž koncept v sobě nese jistou krásu. První prototyp paměti na bázi hrotů byl představen v roce 2005 a očekávalo se, že v roce 2007 bude komerčně dostupná na trhu. Tento cíl se IBM zatím nedaří plnit. Hlavními nedostatky jak uvidíme dále jsou vysoké teploty operace (tj. vyšší spotřeba energie), nižší rychlost čtení a opotřebení hrotů.

1. 7. 2011

Kde se bere monokrystalický křemík? Tažení monokrystalů křemíku Czochralského metodou

Obr. 1. Ukázka finálního ingotu monokrystalu křemíku.
Monokrystal křemíku (obr. 1) je dnes jedním z nejrozšířenějších materiálů, který lze nalézt absolutně v každém elektronickém zařízení. Vše na co se doma kolem sebe podíváte, od mixéru, trouby, ledničky, mobilu, televize, počítače a jiných, bude v sobě na 100% obsahovat součástky (tranzistory, diody...) vyrobené za pomocí monokrystalu křemíku. A nesmíme samozřejmě zapomenout na všemi oblíbenými fotovoltaické články. My se podíváme jak se připravují ingoty monokrystalu křemíku tzv. Czochralského metodou. Co se s těmito ingoty děje dále abychom se dostali k reálným součástkám si popíšeme v nějakém budoucím příspěvku. 

29. 6. 2011

Nanotechnologie a společenská odpovědnost firem (SOF)

V dnešním příspěvku se podíváme, jak a jestli vůbec mohou nanotechnologie pomoci nejchudším zemím světa. Nebudeme se detailně zabývat SOF. Teorií lze najít spoustu, neboť to je devízou naší společnosti. Podíváme se na osobní zkušenost a pohled dnešní autorky. Oblast nanotechnologií představuje trh s vysokým růstovým potenciálem. Společnost Lux Research předpověděla, že v roce 2014 dosáhne světový obchod týkající se nanotechnologií objemu 2 600 000 000 000 amerických dolarů. V současné době je trh s nanotechnologiema stále v počátcích. Dnešní odhady předpokládají, že po roce 2015 bude většina podnikatelských odvětví neodmyslitelně spojena s nanotechnologiemi, kde dnes nejznámější je např. oblast automobilismu a nebo výroby elektroniky. Nanotechnologie přináší do našeho moderního světa nesporné výhody a rozvinutý svět je také jejich primárním pokud ne jediným konzumentem. Lze si ale položit otázku: je možné, aby nanotechnologie pomohly překonat zvětšující se rozdíl v kvalitě života mezi rozvinutým a rozvojovým světem?

Kniha: Nanoelectronics and Information Technology, R. Waser

Jedná se 1000 str. bibli editovanou prof. Waserem z Aachen, pro všechny kdo se zabývají elektronikou, optikou apod. Mezi tématy, které kniha popisuje jsou logické obvody a zařízení, RAM, magnetické a optické paměti, displeje, senzory, fotonické struktury atd. Kniha je taková vědecká "encyklopedie", ve které lze nalézt úvodní problémy daného oboru s definicemi základních pojmů chemie a fyziky pevných látek a dále jsou na konci každé kapitoly uvedeny odkazy na základní literatury.

27. 6. 2011

Kovová skla

Kovy jako materiály jsou všude kolem nás, známe je již po dlouhá tisíciletí a jejich aplikace ve všech vědních disciplinách jsme dotáhli na neuvěřitelnou úroveň. Nicméně řada vlastností kovů zvláště mechanických může být překonána jinými materiály (slitiny-ocel, keramika atd.). Jedním z takových materiálů, který vychází z kovů jsou tzv. kovová skla. Kovová skla jsou také někdy označována jako amorfní kovy (anglicky se označuje jako "Metallic Glasses", v ukázkovém videu jako "Liquidmetal"), je nutné ale upozornit, že pojem "sklo" a "amorfní" není totéž.  Kovová skla stále na svůj velký aplikační boom čekají, jejich mechanické vlastnosti jsou velice unikátní, ale jak se dovíme později schopnost připravit kusy větší než jednotky cm je velice složitá. Je možné, že spojení kov a sklo se může zdát netradiční, ale i tam je dnešní věda velice úspěšná ;-).

26. 6. 2011

Kniha: Fyzika struktur amorfních a krystalických materiálů, B. Hlaváček, J. J. Mareš

Kniha autorů Hlaváčka a Mareše je z roku 2008 a je určena Všem zvídavým studentům, podle mě na magisterské úrovni studia. V knize lze na zhruba 300 stránkách nalézt základní informace z oblasti termodynamiky, fázových přechodů, deformace tělesa a mobility. Kapitoly jsou napsány srozumitelnou a jednoduchou formou, předpokladem pro pochopení tématu je základní znalost matematických operací.