V dnešním příspěvku se podíváme, jak a jestli vůbec mohou nanotechnologie pomoci nejchudším zemím světa. Nebudeme se detailně zabývat SOF. Teorií lze najít spoustu, neboť to je devízou naší společnosti. Podíváme se na osobní zkušenost a pohled dnešní autorky. Oblast nanotechnologií představuje trh s vysokým růstovým potenciálem. Společnost Lux Research předpověděla, že v roce 2014 dosáhne světový obchod týkající se nanotechnologií objemu 2 600 000 000 000 amerických dolarů. V současné době je trh s nanotechnologiema stále v počátcích. Dnešní odhady předpokládají, že po roce 2015 bude většina podnikatelských odvětví neodmyslitelně spojena s nanotechnologiemi, kde dnes nejznámější je např. oblast automobilismu a nebo výroby elektroniky. Nanotechnologie přináší do našeho moderního světa nesporné výhody a rozvinutý svět je také jejich primárním pokud ne jediným konzumentem. Lze si ale položit otázku: je možné, aby nanotechnologie pomohly překonat zvětšující se rozdíl v kvalitě života mezi rozvinutým a rozvojovým světem?
Sociální odpovědnost firem SOF (Corporate Social Responsibility - CSR) je projekt založený na třech složkách odpovědnosti, které mohou pomoci uvést nanotechnologie a jiné produkty v rozvojových zemí do reálné a hmatatelné podoby. Je třeba vydefinovat a zlepšit podnikatelský záměr, který pozvedne podnikatelské prostředí v rozvojových zemích raději než přímá korupční pomoc. Je třeba vychovat odborníky, kteří budou rozumět místní kultuře, jazyku a potřebám klientů v rozvojových zemích a kteří budou schopni realizovat daný produkt na základní úrovni. Abychom dokázali čelit požadavkům zákazníků, musíme převést vynález, nebo již hotový produkt do reálného výrobku s ohledem na potřeby třetího světa.
 |
| Obr. 1. Společenská odpovědnost firem je založena na trojím principu, ekonomickém, sociálním a enviromentálním. |
Rozvojové země dnes zahrnují 81% světové populace. Mezi těmito 81% lze dále kategorizovat do skupin, jako jsou středně příjmové skupiny, nízko příjmové skupiny a 1 miliarda nejchudších lidí světa, kteří opanují minimálními investičními prostředky pro výzkum a vývoj nanotechnologií. Velice často jsou ekonomiky těchto nejchudších států zasaženy silným korupčním prostředím v důsledku čehož jsou jakékoliv ekonomické a podnikatelské struktury velice nestabilní. Lokální zkorumpované ekonomiky jsou tak závislé na zahraniční pomoci, která má za následek jejich nestabilitu. Dnes je již také zřejmé, že globalizace sebou přináší negativní efekt, kdy nejchudší se stávají ještě chudšími a jen sporadicky dochází v daných zemí ke zlepšení a úbytku chudoby. Je možné uvést nanotechnologie pro chudé národy, aniž bychom zvyšovali jejich závislost na zahraniční pomoci?
SOF je projekt založen a podporován rozvinutými zeměmi, které pomáhají se sociálním zaopatřením nejchudších. Jinými slovy: jestliže vládní úřady a instituce nejsou schopny a to z jakéhokoliv důvodu poskytnout základní sociální potřeby, je tato pomoc očekávána od firem zapojených v projektu SOF. Účast firem na tomto projektu je zcela dobrovolná. Pravidla SOF musí být praktikována v souvislosti s danou specifickou společností. Základní myšlenka SOF je, že světový trh a ekonomika musí vytvářet podmínky pro rozvoj nejchudších. Je třeba motivovat firmy k novým podnikatelským modelům, které budou brát ohled na nejchudší, tj. takové produkty a služby kde nejchudší se stanou zákazníky, podnikateli, dodavateli a obchodními partnery spíše než pouhou levnou pracovní silou!
Podívejme se na osobní příklad autorky. Právě se nacházíme v jedné domácnosti v okrese Songpan, provincie Chengdu, Čína (obr. 2). Nejbližší větší město se nachází 4 hodiny pěší chůze daleko. Není zde žádné připojení na elektřinu a voda se získává z místní studny. Není zde žádný záchod. Jídlo se vaří na otevřeném ohni. Místní rodině bylo přiděleno pole na terasovitých výběžcích a rodina je zodpovědná za obhospodařování půdy, tj. orba, sadba a sklizeň. Semínka plodin jsou poskytovány místními úřady. Z důvodu pozice pole je nemožné použít jakoukoliv mechanizaci a vše je tedy děláno ručně. Voda a sklizeň je transportována pomoci koní. Ve vesnici se nachází jeden doktor, který je gramotný a všechna korespondence a hovory směřují k němu a on pomáhá ostatním obyvatelům s psaním dopisů. Potraviny se skladují v malém prostoru pod domem.
 |
| Obr. 2. a) Terasovitá pole, b) jeden z příbytků, c) snímek nejbližšího města a d) děvče z vesnice s autorkou a jediným způsobem dopravy. |
V této domácnosti lze nalézt všechny možné problémy, které by právě nanotechnologie mohly vyřešit, tj. např. špatné hygienické podmínky, neefektivní zemědělství, žádná elektřina, nedostupnost zdravotní péče nebo skladování potravin. Podívejme se nyní na příklady nanotechnologií doporučené autorkou Salamanca-Buentello a jejich možné aplikace pro zdejší domácnost. Mezi nejznámější nanotechnologie budou patřit fotovoltaické články a palivo z vodíku. Bohužel tyto technologie jsou velice drahé a s chybějícím systémem infrastruktury (cesty, inženýrské sítě, atd.) není v technické síle vesnice ani nejbližšího města tyto projekty realizovat. Nanosenzory pro sledování kvality půdy, nebo nanomagnety pro odstraňování kontaminantů půdy nevyřeší ten nejzákladnější problém a to jest nemožnost mechanizace práce na poli, která je ponechána ženám, neboť většina mužů pracuje ve větších městech. Nanomembrány pro čištění vody se zdají jako vhodné, ale bylo by nutné je vhodně adaptovat na zdejší poměry. Antibakteriální nanoemulze pro dekontaminaci obalů a potravin zde nejsou potřebné, neboť potraviny jsou skladovány v chladu sklepení a jako nejlepší dezinfekce se provádí jejich zpracování na ohni. Implementace samočisticích oken, nátěrů nebo dlaždic s bioaktivním povrchem je nemožná z důvodu nedostatku tekoucí vody, která je nezbytná pro zlepšení hygienických podmínek.
 |
| Obr. 3. e) Interiér domu, f) některé z bohatších rodin mají vlastní stádo ovcí, g) snímek skladu potravin a h) děvčátko z jiné vesnice kde již mají elektřinu a i televizi. |
Nanotechnologie ve své současné podobě a fázi vývoje nenabízí řešení pro chudé a nejchudší z rozvinutých zemí. Musí ale existovat cesta, jak integrovat nanotechnologie tak, aby mohly být reálně použity pro ty nejpotřebnější státy a národy.
Jak je tedy možné adaptovat naše rozvinuté nanotechnologie v rozvojových zemích? Musíme se dívat na rozvinuté země jako na nové zákazníky. Musíme se snažit specificky řešit jejich problémy a lokální potřeby s ohledem na jejich kulturu a dané omezení. Existují kreativní firmy, které dokáží přidat produktu další neocenitelnou hodnotu, tj. nejenom, že převedou výzkum a vývoj do finálního produktu, ale dokáží také již hotová řešení přehodnotit a přetvořit pro potřeby nejchudších národů. Zajímavým příkladem může být koncept Martina Langhammera tzv. nanonáplast, která dokáže identifikovat infekci v ranách pomocí nanosenzoru citlivého na specifické proteiny (obr. 4). Jednoduchý displej se zabarvý červeně pokud dojde k identifikaci potenciálního nebezpečí u pacienta. Tento biosenosor je snadno přenositelný a nevyžaduje žádné odborné znalosti k jeho aplikaci. Zatím se jedná pouze o koncept, ale jako takový se vyznačuje jednoduchostí a dostupností nanotechnologií pro třetí svět.
 |
| Obr. 4. Nanonáplast, jedna z technologií, která může představovat jeden z projektů SOF. |
Jaký bude profit pro firmu, která se do SOF (CSR) zapojí? Na tuto otázku je těžké v tuto chvíli odpověděd. Lze se domnívat, že může dojit ke vytvoření nové značky jako je dneska např. FAIR TRADE. Pokud se do projektu CSR zapojí silné společnosti pak mohou další následovat a může to pro ně přinést konkurenční výhodu na trhu. Například ve Velké Británii je zcela normální si připlatit s nějakým sociálním pocitem za FAIR TRADE produkty. Stejný efekt může nastat u CSR. Zapojení v tomto projektu může také mít pozitivní vliv na zaměstnance. Ono i dnes lze jiný sociální aspekt nalézt při koupi např. bioproduktů.
V současné době je většina nanotechnologií, které používáme, navržena pro rozvinuté země. Automobilový průmysl, elektronika, sport atd. to jsou všechno průmyslová odvětví, která prosperují s nanotechnologiemi. Je ale nutné nezapomenout a podívat se také na potřeby těch nejchudších. Musíme zahrnout jejich potřeby již v prvotních stadiích návrhu produktů. Naše obchodní a podnikatelské strategie by měly odrážet základní potřeby, jako jsou např. nedostatek vody nebo hygieny a pomoci v jejich řešení. Řada mezinárodních nevládních organizací již řadu idejí převádí do praxe v jejich vlastních aktivitách, zvláště v oblasti podpory podnikání v chudých oblastech raději než přímé pomoci, která nevede k budoucí nezávislosti. V našem světě čelíme mnoha společenským výzvám a je třeba k nim přistupovat citlivě s ohledem na potřeby, kulturu a jazyk našich nových klientů. Se zodpovědným přístupem představují nanotechnologie jednu z cest pomoci.
Publikováno se souhlasem autorky: Veronica Su
Z anglického originálu volně přeloženo a pozměněno: krondol
Seznam použité literatury
- http://www.bmbf.de/pub/nano_initiative_action_plan_2010.pdf
- Chin C D, Linder V, Sia S K. "Lab-on-a-chip devices for global health: Past Studies and future opportunities." Lap Chip, 2007: (7) 41.
- Dobers P, Halme M. "Corporate Social Responsibility and Developing Countries." Corporate Social Responsibility and Environmental Management, 2009: 237.
- Easterly, W. The white man's burden: Why the West's efforts to aid the rest have done so much ill and so little good. New York: Penguin Press, 2006.
- Egels-Zanden N, Kallifatides M. "The UN Global Compact and the Enlightment Tradition: A Rural Electrification Project under the Aegis of the UN Global Compact." Corporate Social Responsibility and Environmental Management, 2009: 264.
- Kuznetsov A, Kuznetsova O, Warren R. "CSR and legitimacy of business in transition economies: The case of Russia." Scandinavian Journal of Management, 2009: 25 (1) 37.
- Mabey D, Peeling R W, Ustianowski A, Perkins M D. Nature Reviews Microbiology, 2004: (2) 231.
- Peters, Sascha. "Nanotechnology and Product Design." In Nano Materials: in Architecture, Interior Architecture and Design, 49. BirkhauserVerlag AG, Basel, 2008.
- Rosling H, Lindstrand A, Bergstrom S, Rubenson B, Stenson B. Global Health: An introductory textbook. Studentlitteratur: Lund, 2006.
- Salamanca-Buentello F, Persad D L, Court E B, Martin D K, Daar A S, Singer P A. "Nanotechnology and the Developing World." PLoS Medicine, 2005: 2 (3) E97 .
- http://hdr.undp.org/en/reports/global/hdr2007-2008/
- http://www.thisisredbutton.co.uk/work.html
0 comments:
Okomentovat